V závěru kalendářního roku jsme připravili pro naše studenty již tradiční školní kolo soutěže Hala roku Junior. Zadání a pravidla soutěže stanovuje každoročně Katedra konstrukcí pozemních staveb stavební fakulty ČVUT v Praze. Letošním úkolem bylo sestrojit 1 m vysokou věž s rozhledovou plošinou. Soutěžilo se o nejlepší efektivitu konstrukce, tj. poměr mezi celkovou únosností modelu a jeho vlastní tíhou. Na celostátní kolo, které proběhne v lednu 2019 na ČVUT, jsme nominovali první čtyři nejefektivnější konstrukce. Autorům přejeme hodně štěstí a držíme palce na dobré umístění.

Hana Fládrová

ČVUT Praha  Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská - viz přílohy

VUT v Brně - viz příloha

Masarykova univerzita - VIZ PŘÍLOHA

Den otevřených dveří na Fakultě ekonomické ZČU

VIZ PŘÍLOHY

 

Den otevřených dveří na Fakultě stavební vysoké školy báňské

VIZ PŘÍLOHA

Živá knihovna ve třídě 3. IP

12. 12. navštívila naši školu a konkrétně třídu 3. IP živá knihovna. O co se vlastně jedná? Jde o možnost setkat se s lidmi různých kultur, menšin, náboženských vyznání, životních orientací, kteří vyprávějí svůj osobní příběh. Jde o příležitost promluvit si s velmi zajímavými lidmi, které nepotkáte na každém rohu, o tématech, o kterých bychom běžně nemluvili. Byl to čas poslechnout si, jaký mají život, jak se jim žije s jejich přesvědčením. Měli jsme prostor zeptat se nejen na obecné věci týkající se víry, ale i na velmi osobní věci, na věci, které nás zajímají, ale nemáme kde se zeptat a běžně bychom o nich nemluvili. Přemýšleli jsme o náboženství, věřících, o předsudcích a stereotypech, o nás, o pocitech, o vlastním životě. Odnesli jsme si spoustu informací, ale hlavně poznání, že nemůžeme „knihy soudit jenom podle obalu“.

Živou knihovnu u nás pořádala Charita ČR, aktivity byly podpořeny z prostředků České rozvojové agentury a Ministerstva zahraničí ČR.

Ze závěrečných reflexí žáků ve třídě 3. IP sestavila Vladislava Matoušková.

Výstava 100py – Depo 2015

14. 11. 2018 naše třída 3. TL navštívila v rámci hodin CJL výstavu 100py v rozlehlém prostoru Depo 2015. Výstava zachycovala stoletý vývoj našeho státu.

Na začátku výstavy chtěla paní průvodkyně, abychom řekli názor na stavby z období komunismu. Každý řekl svůj pohled. Potom mě zarazila jedna věc. Od paní průvodkyně jsme se dozvěděli, že by se všechny stavby z období komunismu měly zbourat. Prý zanechaly na společnosti zlo. Podle mého názoru by naše společnost měla zachovávat stavby takové, jaké jsou. Mělo by se mluvit o konkrétních stavbách a ne dávat všechny do jednoho pytle. Podle mého soudu více škod než panelové domy páchá lidská hloupost.

Dalším bodem výstavy byla zcela tmavá místnost, ve které jsme poslouchali příběh rodiny Němcových. Na podlaze ležela mapa meziválečného Československa.

Třetím bodem výstavy byla práce ve skupinách. Každá skupina si vylosovala pracovní list s tématem, který měla zpracovat. Tématem byla např. naše republika v letech 1918-38, pak v Protektorátu, zlom z poválečné euforie do komunistické totality, průběh Pražského jara a přechod v normalizaci, letargie konce 80. let v konfrontaci s překotnými změnami v 90. letech.

Pak se každá skupina odebrala do jednotlivých místností stylizovaných do dané doby, např. do prvorepublikové kavárny, do dílen Škody Plzeň, normalizační koupelny a garáže. V každé místnosti hrála televize i rádio, což rušilo při společné práci na pracovních listech.

Myslím si, že na to, kolik tam bylo informací, to chtělo dvojnásobek času než určených 20 minut.

Dalším bodem výstavy byl rozhovor mezi skupinami o tom, co jsme se dozvěděli v jednotlivých místnostech.

Nakonec jsme navštívili místnost „současnost“, která byla interaktivní. Současnost jsme mohly tvořit podle našich představ.

Výstava určitě nepostrádala zajímavé nápady, ale mohla mít lepší provedení. Autoři mohli doporučit více času na práci v jednotlivých místnostech. Informace se mi zdály pro střední školu optimální.                          

Za třídu 3. TL Denisa Bozděchová

P. S. Pokud jsou žáci všímaví, a to 3. TL skutečně je, tak i z nedostatků se dovedou poučit.                                                       Černá Bohdana

Mariánské Lázně nepotřebují jen minerální prameny, které je proslavily po celém světě, ale i „obyčejnou“ pitnou vodu. Třídy 3. PA a 3. IP dne 22. listopadu 2018 vycestovaly do Mariánských Lázní, kde se seznámily a provozem úpravny pitné vody.

Voda je nejcennější z přírodních zdrojů naší planety. Je totiž nezbytná pro zachování života na zemi. Přístup ke kvalitní pitné vodě by měl být samozřejmostí pro všechny. S rostoucím počtem obyvatel planety, roste spotřeba vody na zemi. To s sebou nese řadu problémů v zásobování obyvatel vodou. V České republice je voda z veřejných vodovodů pitná, a splňuje veškeré hygienické limity.

Úpravna byla postavena v šedesátých letech minulého století s kapacitním výkonem 100 l/s. Od roku 2000 prošla dílčími rekonstrukcemi, kdy rekonstrukcí filtrace došlo k zajištění stabilní kvality pitné vody. Přitom pracuje jednak s povrchovým zdrojem vody z vodního díla Mariánské Lázně, ale i s podzemními zdroji Nimrod a Kovářská louka.

Komentovaná prohlídka zaujala každého z nás. Vidět na vlastní oči, kde a jak vzniká pitná voda, jak se čistí a kde se akumuluje, se nepodaří každému. Exkurze byla ještě doplněna výkladem pana učitele Ing. Hrabáka, který nám návštěvu zajistil spolu s Ing. Fládrovou a Ing. Kováčovou.

Ing. Fládrová

Na pozvání ČVUT, fakulty stavební, centra experimentální geotechniky jsme dne 25.10.2018 se studenty 3. IP a 3. PA třídy navštívili pracoviště štoly Josef.

První zmínky o těžbě zlata pocházejí z dob Keltů (2. a 1. stol. pr.n.l.). Hlavní rozkvět těžby na Psích horách, jak se oblasti říkalo, přinesl středověk, konkrétně 14. stol. Zlato se ukrývá v různě mocných křemenných žilách, kterými je oblast prorostlá. Těžilo se mletím a amalganací rtutí. Těžba byla ukončena a lokalita se nevyužívala. Zájem se objevil až v 80. – 90. letech 20. stol. , kdy probíhal velmi podrobný průzkum oblasti. V lokalitě Čelina a Mokrsko se nachází cca 132 tun zlata, o těžbě se však neuvažuje.

Od roku 2005 si štolu pronajímá ČVUT a zřizuje zde pracoviště zaměřené na výuku a výzkum. Podzemní laboratoř slouží na jedné straně k výuce, na druhé k ověřování projektů českých i zahraničních zájemců.

Měli jsme možnost nahlédnout do laboratoří, kde se v současné době zkoumají vlastnosti bentonitů a řeší způsob bezpečného ukládání vyhořelého jaderného paliva. Na okruhu Čelina jsme se zúčastnili prohlídky s výkladem o geologii oblasti, ale i o důlní činnosti. Viděli jsme několik ověřovacích projektů. Pracovníci ve spolupráci s místními permoníky pro nás připravili zajímavou hru v bludišti chodeb s řešením rozličných úkolů.  Součástí prohlídky byla i 40 m vysoká podzemní kaverna s vynikající akustikou, která svým tvarem připomíná gotickou katedrálu. Z galerie umístěné ve výšce 20 m jsme vyslechli reprodukovanou hudbu i se světelnými efekty. Byl to opravdu zážitek. Na závěr programu si všichni vyplnili testík z historických, geologických a důlních pojmů. Po vyhodnocení byli nejlepší odměněni drobnými dárky.

Odjížděli jsme plni nových zážitků s pocitem dobře prožitého dne. Děkujeme vedení katedry K220 za pozvání, přípravu a veškerou péči, kterou nám věnovali.  

Hana Fládrová

Strana 4 z 23

Kontakt

Střední průmyslová škola stavební Plzeň
Chodské náměstí 2
Plzeň 301 00
Datová schránka:  645gxav
 
 
 
IČ: 49778064
 
TOPlist
Go to top