V pátek 8. dubna 2016 jsem měla vzácnou příležitost navštívit se svojí třídou 3.PB zrekonstruované západní křídlo odjezdové haly Jižního nádraží v Plzni. Budova byla před lety dokonce určena k demolici, ale podařilo se ji zachránit a to, co jsme viděli, nám doslova vyrazilo dech!

Rekonstrukce proběhla od května do září 2015, což samo o sobě svědčí o neskutečně skvělé koordinaci prací a spolupráci všech, kterým na projektu záleželo a nadále záleží.

Majitelem budovy je společnost Klotz a.s. a provozovatelem sdružení Johan, jehož ředitel pan Roman Černík nás celým objektem provázel a vyprávěl a vyprávěl a my jen doslova a do písmene valili oči, s jakou citlivou rukou byla rekonstrukce prováděna a jaká byla snaha zachovat co nejvíce autentických prvků, např. pokladna nebo dřevěný pultík či okenní výplně ve vstupní hale. A to, co zkrátka opravit či napodobit nešlo, bylo hrdě přiznáno, jako např. nové vstupní dveře dnes celé prosklené.

Rovněž další části interiéru prošly kompletní přestavbou do podoby dnešní kavárny a multifunkčního kulturního centra s menším přednáškovým či výstavním sálem, který lze opticky oddělit velikou skleněnou pohyblivou stěnou. Nové je i zázemí pro umělce situované do části podkroví, kde nás zaujala vana doslova nacpaná mezi dva trámy krovu, protože to zkrátka jinak nešloJ. Celý objektem až do podkroví také prochází původní žulový opěrný pilíř jako symbolická (staticky nejen symbolická) připomínka toho, že kvalitní práce přežije generace. A pomyslnou třešničkou na dortu bylo krásné kamenné visuté schodiště se secesním zábradlím.

Strávili jsme zde dvě hodiny, ale rozhodně nebyly poslední. Určitě se mnozí z nás vrátí posedět v útulné kavárně a znova si připomenout, že chránit to krásné, byť staré, kolem nás se vyplatí.

Ing. Simona Čiháková a 3.PB

V květnu 2015 si v Plzni v Plovární ulici otevřel pan Ota Rubner, majitel nakladatelství NAVA, nové Muzeum knihtisku. Naše třída tento unikátní objekt navštívila 18. března 2016 a zážitek to byl opravdu úžasný. Paní průvodkyně se ukázala jako člověk velmi znalý i po technické stránce, nejen historické či knižní, protože její poutavé vyprávění o tiskařských strojích a práci sazečů neznalo konce a klidně bychom byli poslouchali i dále.

Prohlédli jsme si nejen sazečskou dílnu, litery, tiskařské stroje všech generací, ale nahlédli jsme shora i do současného provozu tiskárny.

 My stavaři, jsme také ocenili velmi citlivou přístavbu výstavní části muzea, připojené k budově tiskárny. Všechny exponáty nám braly dech, mohli jsme si většinu osahat, a na vše, co nás ještě zajímalo, se doptat.

Muzeum knihy a knihtisku je nejen unikátní muzeum, ale i připomínka toho, že kniha a čtení nás provází od nepaměti a je stále živoucí ukázkou lidského umu i ducha.

Ing. Simona Čiháková a 3.PB