Firma Vysspa Sports Technology s.r.o. (výstavba sportovišť a sportovních areálů - www.vysspa.cz) a přidružená firma Prolemax s.r.o. (výstavba a kompletace herních prvků dětských hřišť - příklad osazovaných herních prvků - www.hags.com) nabízí spolupráci s mladými talenty. Rádi bychom podchytili mladé talenty, a to konkrétně pro práci v programu Solid Edge na pozici projektant/konstruktér. Po vybrání vhodného kandidáta bychom jej/ji zaučili na sdílených projektech s naším zaměstnancem a tato spolupráce by probíhala formou placené brigády. Student se bude moci zdokonalit a využít nastudovaných znalostí v praxi a bude pod vedením kvalifikovaného zaměstnance, který převezme odpovědnost za jím provedenou práci. Po zaškolení, a v případě oboustranné spokojenosti, by mohl být uchazeč po dokončení studia přijat do pracovního poměru s projekty vlastními.

KONTAKT:

Mgr. Michaela Řádková

zahraniční obchod, asistentka jednatele

VYSSPA Sports Technology s.r.o., Cvokařská 10, 30100, Plzeň

tel.: 377 454 230

e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

http://www.vysspa.cz

Maturitní ples 4. F

V sobotu 31. 10. 2015 se v Měšťanské Besedě uskutečnil první maturitní ples našich letošních čtvrtých ročníků. Třída technického lycea 4. F nás uvedla do třicátých let. Atmosféra se tedy pochopitelně odrážela v předtančení, které rozdělilo třídu na Modré a Červené. Celé předtančení se neslo ve víru swingu, který však obdržel modernější verzi s předponou electro-. Ústředním motivem byl černý kufřík, o nějž Modří a Červení soupeřili. Vše se však nakonec vyřešilo po diplomatické stránce, a tak zástupci jednotlivých znepřátelených „rodin“ nakonec předali kufřík třídnímu učiteli Mgr. Aleši Grubrovi. V kufříku pak náš „pan třídní“ nalezl například bílý plášť, jehož náprsní kapsu zdobí Grubrmanovské „G.“

Před Slavnostním stužkováním se na tanečním parketu objevila děvčata z Taneční školy Unique. Nutno zmínit, že trenérkou těchto děvčat je jedna z našich spolužaček.

Přeskočíme-li okázalé vstupy jako stužkování, sólo s profesory či rodiči, přesuneme se relativním časem k půlnoci. A kdo navštívil alespoň jeden maturitní ples, musí vědět, že následuje Půlnoční překvapení!

Jako první se představila skupina pěti kreatur v plynových maskách a žlutých protichemických kombinézách. Jejich taneční výstup s holemi a klobouky sklidil velký potlesk. I další číslo se neslo v žlutých barvách, k něm ovšem přibyly modré montérky. Mimoni tak po světových kinech dobyly i náš ples. Po nich se do jásotu návštěvníků na parketu objevila dvě děvčata – nebo spíše jejich duchové, kteří padli do hledáčku Krotitelům Duchů. Ústřední motiv seriálu, stejně jako vystoupení další skupiny, dokonale bavil dokonalé publikum. Po vyklizení parketu se ve tmě probudila temná strana Síly. Sithský lord Darth Vader uvedl do Měšťanské Besedy své Stromtroopery a připojil ji tak ke Galaktickému Impériu. Ke slovu se pak dostal ještě vrah Vřískot, který při své skladbě pročistil i naše řady. Ke své velké radosti, pochopitelně.

Rádi bychom poděkovali všem návštěvníkům a profesorům za podporu, ještě větší dík si ale zaslouží přítomní rodiče. Bez nichž bychom nemohli na dle nás povedený maturitní ples vzpomínat.

A pro ty, kteří na našem maturitním plese nebyli, přikládáme k této krátké reportáži úvodní video našeho předtančení.

Za třídu 4. F Jan Putera

Odkaz YT: https://www.youtube.com/watch?v=2-C7Uat8PBo&feature=youtu.be

Přímé URL na video: https://youtu.be/2-C7Uat8PBo

Níže račte shlédnout fotografie z povedeného Dne otevřených dveří, který proběhl poslední listopadový pátek a sobotu.

V úterý 27. října 2015 se třídy 2.IS a 1.PB a paní učitelky Königová, Michalcová a Petráková vydaly na výlet do Plas.

Sešli jsme se ráno v 9:00 na nádraží v Plzni. Nasedli jsme do vlaku a jeli přibližně 45 minut. Poté jsme vystoupili a šli za prvním cílem výletu, a to byl klášter Plasy, kde jsme měli prohlídku s průvodkyní. Dozvěděli jsme se mnoho zajímavých informací a viděli krásné prostory kláštera. Po prohlídce jsme si dali svačinu, udělali pár fotek a vydali jsme se na druhou část výletu, a to byla návštěva Stavebního muzea. Muzeum se nacházelo nedaleko kláštera. Mohli jsme se tam dozvědět, jak se celé muzeum přestavovalo. V muzeu jsme měli nejdříve krátkou přednášku a poté jsme si mohli procházet celé muzeum sami. Muzeum bylo rozděleno na hodně místností a v každé bylo něco jiného, například různé modely mostů nebo oken a dveří.Také jsme viděli místnost, kde byly jenom krovy, starší nebo i novější. Taky jsme se mohli podívat na několik krátkých filmů, například o vápně.

Když jsme opustili muzeum, tak jsme se ještě vypravili do obchodu, protože někteří měli hlad. Poté jsme se vydali na vlak a vrátili jsme se na hlavní nádraží, kde jsme exkurzi ukončili a vydali se domů. Tento výlet se mi opravdu líbil a určitě bych si něco podobného zopakoval.

Daniel Hráský, 2.IS

Dne 13.10. jsem společně s mými spolužáky ze Střední průmyslové školy stavební v Plzni navštívil divadelní hru Věrně nevěrní, která se hrála v plzeňském divadle Dialog.

V hlavní roli hrál Jakub Zindulka a Olga Ženíšková, kteří tuto hru obohatili o skvělé herecké výkony. Autoři této povedené hry jsou Hilary Fannin, Stephen Greenhorn, Abi Morgan, Mark Ravenhill. Tato hra byla vytvořena z dvanácti souvisejících scén, dialogů muže a ženy. Jednotlivé scény byly propojeny vždy jednou z postav. Tato hra poukazuje na charakter různých lidí, kteří mají stejnou touhu, a to nezůstat sami. Komunikace mezi postavami byla přímočará a stručná za účelem sblížení. Ve hře můžeme najít trocha erotiky a lásku mezi dvěma osobami, která končila pokaždé sexuálním vyvrcholením.

Dle mého názoru tato hra byla opravdu povedená a obdivuji herce za jejich odvahu vystupovat s tímto lechtivým tématem, které obsahovalo intimní doteky a pro někoho i hanebné scénky. Hru Věrně nevěrní vřele doporučuji.

Daniel Hrbek, 2.IS

V pondělí 26. října studenti třetího ročníku, kteří chtěli, odjeli na prohlídku prvního koncentračního tábora, který byl postaven před 2. světovou válkou.

Odjížděli jsme autobusem okolo osmé hodiny ráno od školy. Cesta trvala nějaké čtyři hodiny, ale já chvíli spal, tak cesta uběhla poměrně rychle. Když jsme dorazili
do Dachau, tak nám recepční řekla pár slov a ubytovali nás.

Jako první jsme se rozdělili na dvě přibližně stejné skupiny, každá skupina měla svoji průvodkyni a trochu jiný program. Nejdříve nám průvodkyně řekla pár vět o koncentračním táboře, poté
jsme se šli podívat do památníku. Celé odpoledne jsme strávili procházením památníku, a přesto jsme nestihli projít vše, takže jsme se museli druhý den vrátit. Já jsem se nemohl ubránit pocitu mírného zklamání, protože dost budov bylo zbouráno a některé byly znovu postaveny jako repliky. Možná kdyby tam bylo vše původní, tak by zážitek z památníku byl ještě zajímavější.

V pondělí večer za námi přijel Max Mannheimer, který si prošel Terezínem, Osvětimí a nakonec byl v Dachau. Max nám vyprávěl o svých pocitech a jaké to pro něj bylo. I ve věku 96 let by dokázal mluvit velmi
dlouho o samých zajímavých věcech, ale průvodkyně ho museli zastavit, aby se šetřil.

Druhý den jsme si prošli zbytek památníku, co jsme nestihli první den. Poté jsme zbytek dne strávili skupinovou prací, kterou jsme prezentovali před zbytkem naší skupiny.

V Dachau se mi celkem líbilo, dozvěděli jsme se hodně nových věcí a dokonce i příběhy některých lidí, kteří si tímto místem prošli, nebylo to pro ně určitě lehké.

Lukáš Kouřil, 3.IS

13. října jsme opět navštívili Prahu. Tentokrát byla exkurze určena studentům volitelných předmětů 3. ročníků se zaměřením na architekturu a umění. Cílem byl další ročník výstavy Architecture WEEK 2015 v klášteře sv. Jiří na Pražském hradě. Letošní ročník byl zaměřen na architektonické památky jednotlivých krajů České republiky. Studenti si prohlédli nejen architektonickou tvorbu našich předků, ale také tvorbu současných světových autorů. Zároveň se studenti prošli konventem jednoho z nejstarších klášterů na našem území. Vzhledem k chladnému podzimnímu počasí naše další cesta vedla na nádraží a zpět do Plzně.

Znamená současná malířská tvorba pouze malbu štětcem? Spolu se studenty 3. a 4. ročníku jsme se v rámci volitelného předmětu přesvědčili o opaku. Navštívili jsme v Galerii města Plzně výstavu současného autora Petra Nikla – Časosběry.

Kromě vlastní tvorby Petra Nikla shlédli studenti film, na kterém byly zachyceny procesy vzniku některých autorových děl. V suterénu galerie byl umístěn skleněný stůl s pískem, kde si mohli studenti vytvořit svůj vlastní obraz.

Některé z přestavených děl Petra Nikla byly vytvořeny pomocí brouků – dětských robotických hraček, namočených v barvě. Tento alternativní způsob tvorby vyvolal mezi studenty debatu o tom, co vlastně dnes je a co není umění.

Náš cyklistický kurz se konal od 9. do 13. září 2015 a zúčastnily se ho třídy 3.G, 3.IS a 3.PA. Ve středu 9. září v ranních hodinách se všechny třídy shromáždily na školním dvoře, kde proběhlo naložení věcí do auta a kol na vleky. Poté jsme se odebrali na blízké vlakové nádraží a nastoupili do vlaku, směr Klatovy. V Klatovech se přestoupilo do dalšího vlaku, který nás dovezl až do vesnice Běšiny, kde se nacházel náš kemp. Po zabydlení v kempu už jsme každý popadl své kolo a čekala nás projížďka „na rozcvičku“. Projížďka vedla přes vesnici Podolí, kolem Velhartic a zpět do kempu.

Druhý den dopoledne jsme zamířili do města Klatovy, kde jsme dostali přestávku na prohlídku katakomb nebo Černé věže. Odpoledne naše cesta vedla na zámek Klenová. Při cestě zpátky se nám ale drobet rozpršelo a ještě do toho přišel mírnější kopec, což bylo trochu nepříjemné.

Třetí den jsme měli pouze dopolední výjezd, protože podle našich učitelů je třetí den nejvíce kritický. Proto jsme zavítali do pohádkové chalupy v Mlázovech. Odpoledne bylo volné, a proto ho většina studentů využila k odpočinku.

Čtvrtý den nás čekal celodenní výlet. Nejprve na hrad Velhartice a poté na malebnou zříceninu hradu Rabí, kde nás u obou hradů čekala přestávka na prohlédnutí hradních areálů. Na konec celého výletu jsme se zastavili ve městě Sušice, kde tuto zastávku většina studentů využila k pozdnímu obědu.

Pátý den nás už žádná vyjížďka nečekala a tento den byl převážně využit k balení věcí a uklízení chatek, kde jsme byli ubytovaní. Po předání chatek už nám jedině zbývalo jít na vlakové nádraží v Běšinách, nastoupit na vlak mířící do Klatov, kde nás opět čekal přestup. Do Plzně jsme dorazili všichni sice unavení, ale zdraví a bohatší o další zážitky. Za celý výlet jsme najeli zhruba 175km. Během přestávek se pořizovaly společné fotografie a videa. Ovšem legendární je video pana učitele Šváchy, který natáčel za jízdy a drobet to neubrzdil.J Všichni jsme si výlet náramně užili a věřím, že někteří by si tento zážitek znovu zopakovali.

Terezie Brabcová, 3.IS

Někteří si ještě ani pořádně neuvědomili, že je to tady – znovu musíme do školy. Ano, i my jsme ještě rozespalí, napůl z prázdnin, napůl z ranního vstávání. Je 8.9. 2015, 6. 45 a my stojíme na plzeňském nádraží. Poněkolikáté jede tahle sebranka (dnes již 4.F) vlakem do Prahy. Je to naše poslední společné září jakožto studentů plzeňské stavebky. Nikdo ale nemá na takovouto myšlenku po ránu v mozku kapacitu. A asi už vůbec se nepozastavíme nad tím, v čem všem je toto září jiné.

Skupinka ani ne 25 lidí přišla na nádraží, aby se přesunula o pár desítek kilometrů dál - do Prahy. Někdo má malou kabelku, někdo si vzal jen fotoaparát. Jedeme celkem nalehko, je to přece jen na půl dne. Pár stovek kilometrů od nás stojí tou samou dobou větší skupinky lidí. Další jsou na cestě k nějakému evropskému nádraží, či alespoň k hranicím. Kdo ví, možná bychom našli i podobně velkou skupinu, s podobným množstvím věcí na osobu. Byla by možná podobná, její členové ale cestu asi nepočítají na dny. Vždyť možná jedou ,,jen" na 40 let, ,,jen" na půl života.

Nevím, jestli tato myšlenka poletovala někde halou plzeňského nádraží. Možná ale vlála někde za naším vlakem, vždyť jedeme na seminář o uprchlictví v době druhé světové války v ČSR. Najdeme v Praze paralely k dnešnímu dění?

Na semináři se zaměřujeme na situaci v naší zemi po vzniku Protektorátu Čechy a Morava. Věnujeme se údělu židovského obyvatelstva. Z dobových dokumentů si můžeme udělat vlastní obrázek o tom, jak se lidé chovali ke svým bývalým sousedům. Pracujeme ve skupinkách a hledáme vlastní definici pro slovo uprchlík. Kdo to vlastně je? Kdo by mu měl pomoci? Co uprchlík smí a nesmí dělat? Nepouštíme se do nějakých dlouhých debat a pokračujeme do Staronové synagogy, Pinkasovy synagogy a na Starý židovský hřbitov. Chodíme po těchto památkách a díky průvodci objevujeme základy židovství. V Pinkasově synagoze pak hledáme, pro kolik lidí z našeho rodného města byly tyto památky posvátnými.

Jaké by to vlastně bylo, kdyby tito lidé bydleli v domě přes ulici? Jaké by to bylo, kdyby nemuseli odejít, ať už do bezpečí, či do míst, odkud není návratu? A snad již poslední otazník – týká se nás dnes něco podobného?

Ludmila Fictumová 4.F

Strana 10 z 18

Kontakt

Střední průmyslová škola stavební Plzeň
Chodské náměstí 2
Plzeň 301 00
Datová schránka:  645gxav
Bankovní spojení: 72 79 78 309 / 0800
 
 
IČ: 49778064
 
TOPlist
Go to top